Pravda objevená na půdě

19. 08. 2015 7:35:43
Letní prázdniny slouží také k tomu, aby si děti ve svých hlavičkách poopravily to, co je jejich učitelé/učitelky nenaučili správně, (někdy i proto, že pravdu říct prostě nesměli). (Letní povídka pro MF Dnes)

"Babi, kdy už konečně přestane pršet?", zeptala se Anežka. "Nevím, už se ptáš potřetí. Má pršet až do neděle. Odpoledne přijede vaše máma, tak vás třeba vezme někam do kina, já už nikam nechodím", odpověděla babička.

"Babi, a co máme dělat? Tady je strašná nuda," povzdechla si Barunka. "Mohli bychom hrát třeba na pravdu. To se někoho na něco zeptáš a on musí odpovědět buď pravdu, nebo musí dát fant. Babi, hrála bys taky?", navrhla Anežka. "Pravda se má říkat vždycky. A ne místo pravdivé odpovědi dávat fant, co vás to ve škole učí za hry?", rozčílila se babička.

"Babi, a můžeme se jít aspoň podívat na půdu? S dědou jsme tam vždycky chodívali, když pršelo, poslouchat, jak déšť bubnuje do střechy", navrhla Barunka, ale nedoufala, že je tam babička samotné pustí.

Ta však překvapivě souhlasila: "Jděte si, kam chcete, aspoň budu mít chvilku klid. A ne abyste se tam hrabaly ve starých krámech! A neumažte se, ať nás máma nehubuje", a obě vnučky hned běžely k dřevěným schůdkům, které vedly na půdu.

xxx

"Jé, teda tady je krásných věcí. Hele, stará truhla, a není zamčená", Barunka do ní nakoukla a volá:

"Dívej, tady je nějaká krabice s fotkama a dopisama", a sype hned obsah krabice na víko truhly. A tady je nějaký sešit, podívej!"

"Páni, ale to je deník!"

"Ukaž, dej mi to, já jsem si to našla!"

"Neber mi to, roztrhneš to. Tak já kousek přečtu, počkej:

Dnes byl u jezírka krásný teplý večer. Seděli jsme Thomasem na skále a snažili se pomocí rukou domluvit. Na to, že se učím anglicky teprve dva měsíce, to náhodou nebylo špatný a Thomas už taky pár českých slov pochytil. Říkal pořád dokola "I love you. Mam te rad, ty a ja to Amerika, tam life the best". Thomas pořád chce, abych za ním přijela do Ameriky, až se budou muset vrátit. Vždyť já ale půjdu po prázdninách teprve do druhého ročníku a bez maturity mě máma nepustí. "Mám tě moc ráda, Tomi. Pořád na tebe myslím." Včera Thomas přinesl k nám domů nějaké konzervy a kafe a mámě říkal: "Ja vzit cera to Amerika", ale ona mu moc nerozuměla. Tak mu jen pohrozila prstem, aby mi něco neprovedl. Ale co, válka už konečně skončila, proč bychom se nebavili. A až v roce 1948 udělám maturitu, tak za ním stejně odjedu. Však mi říkal: "Wejt, wejt", jako že na mě počká. Do tý doby si budeme psát a já se aspoň naučím angličtinu".

"Ukaž, teď budu číst já", vytrhla Barunka Anežce deník z ruky.

"Ale tady to už ten inkoust není vůbec čitelný. Podívej, tady je založená fotka. To je asi nějaký voják a vedle máma, ta byla krásná, viď?"

"Pojďme se zeptat babičky, třeba nám to vysvětlí", navrhla Barunka.

xxx

"Babi, to je máma tady na tý fotce?", zeptala se Barunka. Babička si nasadila brýle a hned odpověděla: "Jojo, to jí bylo sedumnáct, nosila krásný vlnky ve vlasech, na každou noc se natáčela".

"A ten kluk, co se k ní tulí, to je kdo?", byla zase zvědavá Anežka.

"To je americkej voják, to je focený po osvobození v pětačtyřicátým. Jo, ten vaší mámu moc miloval. Jmenoval se Thomas. Nabízel mi stotisíc dolarů, když mu jí dám. Já jsem ji ale nepustila, vždyť ještě studovala. Chtěla jsem, aby napřed dodělala školu, a pak mohla jet. Její kamarádka se tam vdala hned po válce a má se tam moc dobře", vyprávěla babička.

"Hm, Thomas vypadá trochu jako náš táta, viď? A kdyby si ho máma vzala, tak bysme se narodili v Americe"?, zeptala se Anežka. "To víš, že jo, to by ses nenarodila vůbec", poučila jí starší Barunka.

"A babi, proč do tý Ameriky máma neodjela pak?", zeptala se Anežka.

"Pak? Pak už nebylo vůbec nic", povzdechla si babička.

"Babi, a co tady vlastně v Plzni dělal americkej voják? On přišel se Sovětskejma vojákama? My jsem se ve škole učili, že nás osvobodila sovětská armáda. Přijeli s tankama a válka skončila. A lidi jim dávali šeříky, vojáci hráli na harmoniku, tancovalo se. Bylo to v jednom filmu, byli jsme na tom se školou", řekla Anežka.

"No, Plzeň osvobodila americká armáda a na harmoniku tedy určitě nehráli. Ale legrace s nimi byla, to jo, to by vám mohla máma vyprávět", řekla trochu jizlivě babička.

Barunka vytáhla cosi z krabice a zeptala se: "Babi, a tady ti Indiáni, to je co?"

"No, to jsou nášivky, co měli ti vojáci na bundách, víš? Vždyť to vidíš na tý fotce", odpověděla babička.

"Babi, ale paní učitelka nám neříkala, že nás osvobodili i americký vojáci. A máma to taky nikdy neříkala, viď, Báro?", divila se Anežka.

"Ale nevykládej nesmysly, vždyť k nám ten mámy voják chodil, nosíval nám jídlo z kasáren a já jsem mu za to přepírala košile. Já nevím, proč vás to ve škole nenaučí", zlobila se babička.

"Bacha, schovej to, máma jde", lekla se Barunka a strkala hned krabici z půdy pod kanape.

"Mami, ty prý jsi chodila s americkým vojákem a chtěla ses vdát do Ameriky?", vyhrkla Anežka.

"Pane bože, babi, co jim to tady prosím tě vykládáš, co jim blbneš hlavu. Co když to holky řeknou ve škole. Vždyť mě pak jako učitelku okamžitě vyrazí! Nezbláznila ses. Odkud jste tu krabici vytáhli, dejte to sem, hodím to do kamen. Už sem na prázdniny nikdy nepojedete, když takhle zlobíte", rozzlobila se maminka.

"No vidíš, ty jsi učitelka a klidně dětem vykládáš, že nás osvobodila sovětská armáda a přitom jsi randila s Amerikánem. A já jsem se zbláznila? Já tomu světu už nerozumím", řekla babička.

" A máma by měla dát fant", řekla tiše Anežka a pro jistotu si nenápadně zastrčila jednoho Indiána do kapsy.

Autor: Eva Klokočníková | středa 19.8.2015 7:35 | karma článku: 8.02 | přečteno: 248x

Další články blogera

Eva Klokočníková

Wintonovy děti nebyly jen Wintonovy

Na plátně právě vrcholí film "Jeden život" o hrdinovi Nicholasi Wintonovi, který těsně před válkou zachránil 669 převážně židovských dětí, které by jinak válku nepřežily. Byl to ale jediný hrdina tohoto příběhu?

25.2.2024 v 10:25 | Karma článku: 15.08 | Přečteno: 217 | Diskuse

Eva Klokočníková

Tancuj, Mariane

Konečně je zase masopustní veselí. Doba, kdy skončil předvánoční půst a předvelikonční ještě nezačal. Teď je dle tradice dovoleno hodovat, tancovat, veselit se a radovat ze života. Teď je čas pořádat večírky až do božího rána...

6.2.2024 v 15:30 | Karma článku: 11.21 | Přečteno: 214 | Diskuse

Eva Klokočníková

Zpověď páně ministra

"Přijď, Duše Svatý, a pomoz mi, abych hříchy své náležitě poznal, srdečně jich litoval, upřímně se z nich vyzpovídal a doopravdy se polepšil...“

11.1.2024 v 10:15 | Karma článku: 17.18 | Přečteno: 454 | Diskuse

Eva Klokočníková

A co je to vlastně za lidi na tom ministerstvu?

Tak jsme se dozvěděli, jak to chodí na jednom českém ministerstvu: oslavuje se přímo na pracovišti, paří se klidně do půlnoci. No, nakonec nás daňové poplatníky to vyjde levněji, než kdyby oslava proběhla někde v "Alcrónu".

8.1.2024 v 14:20 | Karma článku: 45.84 | Přečteno: 8609 | Diskuse

Další články z rubriky Letní povídka

Danka Štoflová

Jak mi ďábel láskyplně olíznul ruku!

Vdala jsem se za Tammyho, čerokézského indiána, žijícího v New Yorku. Ukázal mi, že život je zvláštní a mnoho věcí nevidím. Jenže já jsem česká holka a vím toho dost. Každý v New Yorku má svého psychoterapeuta, je drahý a k ničemu

27.6.2022 v 13:00 | Karma článku: 46.36 | Přečteno: 10306 | Diskuse

Danka Štoflová

Kulový blesk - aneb Nedám ti svůj hrnec!

Vdala jsem se za Tammyho, přímého potomka čerokézských indiánů. Žijeme v Severní Karolíně, na úpatí Great Smoky Mountains. Indiáni jsou pověstní svojí mlčenlivostí. Tak přesně ta mi leze děsně na nervy.

23.6.2022 v 10:31 | Karma článku: 46.20 | Přečteno: 5614 | Diskuse

Lucie Hejnalová

Na kole kolem a okolo

Pravidelně jezdím na kole. To v mém případě znamená, že si pravidelně jednou za cca 15 let koupím kolo, doladím výbavu a namlouvám sama sobě, jak budu pořád jezdit a kolo se stane mou nedílnou součástí. Hahaha.

22.6.2022 v 17:15 | Karma článku: 15.09 | Přečteno: 369 | Diskuse

Danka Štoflová

Rozkošná sexy piha, přímo pod zadkem!

Vdala jsem se za Tammyho, přímého potomka čerokézských indiánů. Žijeme v Severní Karolíně poblíž indiánské rezervace, snad šťastně. Byla jsem a vždycky budu žárlivá. I když vím, že kolečka osudu zapadla přesně na ta správná místa.

16.6.2022 v 10:53 | Karma článku: 47.11 | Přečteno: 16284 | Diskuse

Danka Štoflová

O dívce jménem Faith

Vdala jsem se za indiána z kmene Čerokí, a žijeme v Severní Karolíně poblíž Národního parku Great Smoky Mountains.Indiáni věří, že osudy lidí a naší planety se odvíjí v cyklech.V cyklech zvláštních a neuvěřitelných, až srdce bolí.

14.6.2022 v 9:20 | Karma článku: 46.18 | Přečteno: 4928 | Diskuse
Počet článků 338 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2888

Mám ráda kulturu,(ne)zajímá mne politika, fascinuje mne jóga. Mé životní krédo: "Když nejde o život, jde o ho..." Oblíbený citát:" Být trpělivý neznamená dělat někomu vola."

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...