Milá paní Ivanko Zemanová,

myslím na Vás již od soboty. Čím více hlasů přibývalo na počítadle hlasů pro Vašeho muže, tím intenzivněji jsem myslela na Vás, musela jste škytat celé odpoledne i celý večer.

Sledovala jsem během volební kampaně naše skvělá média, jak se Vás snažila vtáhnout do hry a těžit pak z každé Vaší chyby a škobrtnutí. Všechno by se jim bývalo hodilo... Bylo velmi moudré rozhodnutí jim tuto radost neudělat.

Šokovalo mě, že jednou z otázek na první tiskové konferenci Vašeho manžela po té, co byl zvolen prezidentem republiky, musela být otázka na Vás, manželku, proč tam s ním nejste a jak to vlastně s Vámi bude. Ještě se měli zeptat, jestli pan Zeman ví, co právě děláte. Být Vaším manželem, poslala bych je s takovou otázkou někam. Naštěstí to ustál...

Jiná média zase nezajímá Vaše povaha a Vaše schopnosti, ale hadry a kabelky, které budete nosit na sobě. Ten svět je nějaký zvrácený...

Jistě tušíte, co Vás v příštích měsících i letech bude čekat. Nezávidím Vám to a věřím, že Váš manžel Vás dokáže od tlaku bulváru i médií ochránit.

Ráda bych Vám napsala, že si velice vážím toho, že jste nepodlehla tlaku novinářů a nezapletla se do té taškařice.

Ráda bych Vám napsala, že jsem ráda, že Vaším vzorem je paní Livia Klausová, její knihu "Smutkem neobtěžuji" znám skoro nazpaměť.

Ráda bych vám napsala, že jste mi velmi sympatická a že Vám budu držet všechny palce, které mám.

Blahopřeji, Vám, paní Ivanko, k Vaší šikovné dceři, kterou jste dobře vychovala.

A na závěr Vám přeji, abyste to všechno ve zdraví zvládla a zachovala si klid a rozvahu. Vaše rodina Vás bude potřebovat zdravou a v pohodě.