A představte si paní učitelko, že ty moje větvičky začaly kvést přesně na Ježíška a v pokoji jsme kromě stromečku měli na stole takovou krásu. Moc jsem na Vás vzpomínala, jestli Vám taky Barborky kvetou. Těšila jsem se, že letos s Vámi zas půjdeme do sadu a větvičky si nařežeme.
Říkala jste, že škola v úterý nebude proto, že všichni, kdo pracujete ve škole, budete stávkovat, abychom vlastně i my děti dostaly víc peněz. Víte paní učitelko, já kdybych mohla, tak bych Vám klidně nějaký peníze dala, protože naši mi spoří. My se máme docela dobře, protože naši jsou pořád v práci. Je mi líto, že v úterý škola odpadne, já totiž chodím do školy strašně ráda a Vás mám taky moc ráda. Naši doma skoro nejsou a když přijdou, tak jsou nervozní a jen nás buzerujou. Vy jste na nás taková hodná a vždycky pro nás něco zajímavýho vymyslíte.
Můj brácha, který už chodí do devítky, říkal, že jejich třída bude taky někdy stávkovat. Říkal, že na ně pan učitel na češtinu pořád řve, schválně jim dává dlouhý úkoly, aby neměli doma na nic čas, a Vaškovi Bláhů prý zabavil přehrávač a dá mu ho až na konci roku. Taky se jim nelíbí, že v jídelně jsou pořád knedlíky s omáčkou a jim to vůbec nechutná. A taky je štve, že škola je už od osmi hodin a oni musí brzy vstávat a vůbec se jim nechce.
A představte si, že tuhle brácha řekl mámě, že od ní dostává dlouhodobě méně peněz, než potřebuje, a ať si tedy máma na ten nákup jde sama. Já nevím, jak ho taková věc napadla, ale chytil za to pěknýho facana...
Paní učitelko, ptala jsem se mámy, jestli bude se mnou v úterý doma, když není škola a ona říkala, že to v žádným případě nejde, protože mají teď před vánoci moc práce a nikdo by jí dovolenou nedal. Tak prý budeme s bráchou sami doma a musíme to jeden den vydržet. Oběd nám prý přinese babička. Prosila jsem babičku, aby se mnou zašla na sady pro pár větviček třešní, ale říkala, že na takové blbosti nemá čas, protože zas poběží zpátky do práce.
Chtěla jsem Vám paní učitelko napsat, že mi bude doma samotný smutno...
Vaše Barborka