Bylo nebo spíše nebylo - toaletního papíru v naší zemi

31. 12. 2016 8:14:24
"Babi, vyprávěj, jak jsi stála v tý frontě na toaleťák...", škemraly děti. "Však jste to už slyšely desetkrát!", bránila se babička. "Babííí, prosím..."

Bylo, nebylo v dávných dobách v jedné malé zemičce uprostřed Evropy. Lidé zde snadno podléhali návykovým látkám, jako je například pivo, becherovka, tlačenka, nebo třeba toaletní papír.

Byly, nebyly doby, kdy bylo sice dostatek piva, becherovky nebo tlačenky, ale na toaletní papír se v menších městech vypisoval pořadník. Ve větších městech, kde by podobná evidence objednávek vzhledem k anonymitě jejich obyvatel dělala problémy, se na toaletní papír stály fronty.

Jednou za měsíc chodilo do papírnictví, kde se dříve toaletní papír prodával, zboží, které obsahovalo i dodávku čerstvě vyrobeného toaletního papíru přímo z papírny Větřní.

V den, kdy nákladní auto zastavilo u dveří papírnictví a závozník složil několik balíků toaletního papíru, se před obchodem začali řadit ukáznění občané, aby si vystáli frontu na to, na čem byli tolik závislí a bez čeho se neodvratně dostavoval absťák.

xxx

"Víte děti, co je to absťák?", zeptala se babička. "Jasně babi!", odpověděly děti.

xxx

Když paní prodavačka přebrala zboží a odškrtala dodací listy, byla již před prodejnou fronta několik desítek metrů.

Paní (nebo spíš soudružka) prodavačka by byla ráda nenápadně schovala několik roliček papíru pod pult pro sebe a své známé, ale obávala se netrpělivých zákazníků před obchodem, tak raději odemkla dveře svého krámku a vyšla na chodník:

"Budeme dávat dvě roličky papíru na hlavu", oznámila prodavačka davu, který nesouhlasně zašuměl.

"Je vás tady moc a musím vás nějak rozdělit", řekla prodavačka a vpustila frontu do prodejny.

Stála tam tehdy jedna maminka, v kočárku značky Liberta měla úplně malé miminko a za ruku držela asi čtyřletého kluka. Když na ni přišla řada, položila prodavačka na stůl čtyři roličky papíru a čekala, až mladá maminka zaplatí.

" Ale my tady čekáme hodinu všichni tři!", bránila se maminka, která mezitím vzala svého kojence do náruče, protože se již dožadoval potravy, a vedle stojící chlapec ukazoval na každé ruce tři prsty.

"Ale miminko přece žádný papír nepotřebuje, má přece plenku", řekla prodavačka a fronta souhlasně přikyvovala: "Ano, my chceme také dostat své ruličky!"

Mamince malých dětí právě došla trpělivost: " Ale vy jste zcela jasně řekla, že budete dávat dvě ruličky papíru na hlavu, ne na prdel. Co vidíte? Tři hlavy! Tak mi dejte šest ruliček papíru nebo si na vás budu stěžovat", řekla maminka rozhodně, podpořena pláčem svých hladových dětí.

No, jako v každé pohádce, i v této to dobře dopadlo. Fronta se začala bát, že mladá maminka má známé "kdovíkde na hradě u pana krále", a přestala protestovat. Maminka rychle naložila zásobu toaletního papíru na nákladní prostor pod kočárkem, který byl dobře přizpůsoben ke svážení zásob nedostatkového zboží, a s pocitem spokojenosti, že vyhrála svůj boj pro dobro rodiny, vyjela z prodejny.

xxx

"Ale babí, ty jsi říkala, že to tak dřív doopravdy bylo, že si to ještě pamatuješ".

"Jojo, pamatuju, ale to už je tak dávno..."

"Ale babi, jak jste to vůbec mohli vydržet takhle žít? Cožpak bylo tak těžké vyrobit dostatek toaletního papíru pro všechny, pro všechny dle jejich potřeb?"

"Ale to není tak jednoduché jako v pohádce - nečekejte, že mávnete kouzelným proutkem a všude bude všeho dostatek pro všechny.

A jak jsme to mohli vydržet? Smáli jsme se tomu, vymýšleli vtipy - asi jako v té pohádce o chudých lidech, kteří měli v chatrči spoustu dětí a ze všeho si dělali legraci, protože jim nic jiného nezbývalo. Lidi si prostě nějak pomohli, když bylo nejhůř, třeba si nastříhali noviny."

"No fuj, babi. Tak já už teď vím, proč ty máš na záchodě vždycky v zásobě nejméně dva balíky toaletního papíru..."

Veselého Silvestra přeji!

Autor: Eva Klokočníková | sobota 31.12.2016 8:14 | karma článku: 20.40 | přečteno: 1206x

Další články blogera

Eva Klokočníková

Nohy křížem

Zkřížené nohy dle porozumění řeči těla znamenají nesouhlas, obranný postoj či poddajnost. Dle mého názoru však znamenají spíše signál neodkladné potřeby najít záchod - pokud tedy právě nejsme uprostřed lesa...

1.8.2018 v 8:31 | Karma článku: 20.54 | Přečteno: 545 | Diskuse

Eva Klokočníková

Policie Stromovka

Půjdete dnes s dětmi na procházku do parku? Budou dnes plné lidí, čeká nás zase horký jarní den. Vězte, že zdánlivá pohoda v parku se může rychle změnit ve scénu připomínající kriminální seriál.

22.4.2018 v 8:10 | Karma článku: 15.82 | Přečteno: 813 | Diskuse

Eva Klokočníková

Bajka o Velkém Volovi a houkající sově

V každém společenství si jeho členové volí svého zástupce, který bývá nejschopnějším a nejzkušenějším členem dané tlupy. A tak Šmoulové mají svého taťku Šmoulu, Vontové ze Stínadel zase Velkého Vonta. A volům vládne Velký Vůl.

18.3.2018 v 8:10 | Karma článku: 17.33 | Přečteno: 586 | Diskuse

Eva Klokočníková

Jak šel pejsek s kočičkou k volbám

Když ještě pejsek a kočička spolu hospodařili a měli ještě svůj domeček a vedli si v něm své hospodářství, napadlo pejska, že by taky měli jít s kočičkou k volbám, protože lidi přece taky chodí k volbám.

25.1.2018 v 8:06 | Karma článku: 15.27 | Přečteno: 482 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Aleš Vavřinec

O ztracených mužích aneb chlapci v mužských tělech

Dnešní článek se mi nepíše úplně snadno. Z části proto, že píšu tak trochu i o sobě, o Alešovi, který tady žil a chodil vlastně ještě nedávno. Z části protože ztracených mužů potkávám mnohem více, než těch neztracených a těch ...

10.12.2018 v 19:24 | Karma článku: 21.82 | Přečteno: 776 | Diskuse

Jaroslav Herda

Špióny z Ruska a Číny tu máme a co dál? A co ti další?

Co zjistila BIS o těch dalších? O těch, které k nám poslal například strýček Sam, strýček Fritz a strýček Frantík? To zajímá nezanedbatelnou část našich občanů. Dokonce i některé politiky.

10.12.2018 v 14:54 | Karma článku: 26.20 | Přečteno: 950 | Diskuse

Vlastimil Podracký

Prezidentova BIS

Zemanův komentář na televizi Barandov ohledne výroční zprávy BIS jistě vyzněl pro mnoho lidí přesvědčivě právě proto, že takové napůl tajné a napůl veřejné zprávy jsou nesmysl a lze je různě vysvětlovat.

10.12.2018 v 13:30 | Karma článku: 21.38 | Přečteno: 661 | Diskuse

Marek Trizuljak

Moje babička se jmenovala Klementína

Narodila se "za Rakóska", plus-mínus ve stejné době jako Klement Gottwald a přežila ho o bezmála třicet let.

10.12.2018 v 12:07 | Karma článku: 24.73 | Přečteno: 517 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat

Už o tom zvěrském útoku Arabů na nevinné lidi v Judeji v Zemi izraelské psal (10/12) kolega Martin Braun - jako první - a já mu za to děkuji. Někdy jsou stránky blogerů na českém internetu tou nejrychlejší zpravodajskou agenturou.

10.12.2018 v 12:05 | Karma článku: 38.74 | Přečteno: 1388 | Diskuse
Počet článků 326 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2865

Mám ráda kulturu,(ne)zajímá mne politika, fascinuje mne jóga. Mé životní krédo: "Když nejde o život, jde o ho..." Oblíbený citát:" Být trpělivý neznamená dělat někomu vola."

Najdete na iDNES.cz