Bylo nebo spíše nebylo - toaletního papíru v naší zemi
Bylo, nebylo v dávných dobách v jedné malé zemičce uprostřed Evropy. Lidé zde snadno podléhali návykovým látkám, jako je například pivo, becherovka, tlačenka, nebo třeba toaletní papír.
Byly, nebyly doby, kdy bylo sice dostatek piva, becherovky nebo tlačenky, ale na toaletní papír se v menších městech vypisoval pořadník. Ve větších městech, kde by podobná evidence objednávek vzhledem k anonymitě jejich obyvatel dělala problémy, se na toaletní papír stály fronty.
Jednou za měsíc chodilo do papírnictví, kde se dříve toaletní papír prodával, zboží, které obsahovalo i dodávku čerstvě vyrobeného toaletního papíru přímo z papírny Větřní.
V den, kdy nákladní auto zastavilo u dveří papírnictví a závozník složil několik balíků toaletního papíru, se před obchodem začali řadit ukáznění občané, aby si vystáli frontu na to, na čem byli tolik závislí a bez čeho se neodvratně dostavoval absťák.
xxx
"Víte děti, co je to absťák?", zeptala se babička. "Jasně babi!", odpověděly děti.
xxx
Když paní prodavačka přebrala zboží a odškrtala dodací listy, byla již před prodejnou fronta několik desítek metrů.
Paní (nebo spíš soudružka) prodavačka by byla ráda nenápadně schovala několik roliček papíru pod pult pro sebe a své známé, ale obávala se netrpělivých zákazníků před obchodem, tak raději odemkla dveře svého krámku a vyšla na chodník:
"Budeme dávat dvě roličky papíru na hlavu", oznámila prodavačka davu, který nesouhlasně zašuměl.
"Je vás tady moc a musím vás nějak rozdělit", řekla prodavačka a vpustila frontu do prodejny.
Stála tam tehdy jedna maminka, v kočárku značky Liberta měla úplně malé miminko a za ruku držela asi čtyřletého kluka. Když na ni přišla řada, položila prodavačka na stůl čtyři roličky papíru a čekala, až mladá maminka zaplatí.
" Ale my tady čekáme hodinu všichni tři!", bránila se maminka, která mezitím vzala svého kojence do náruče, protože se již dožadoval potravy, a vedle stojící chlapec ukazoval na každé ruce tři prsty.
"Ale miminko přece žádný papír nepotřebuje, má přece plenku", řekla prodavačka a fronta souhlasně přikyvovala: "Ano, my chceme také dostat své ruličky!"
Mamince malých dětí právě došla trpělivost: " Ale vy jste zcela jasně řekla, že budete dávat dvě ruličky papíru na hlavu, ne na prdel. Co vidíte? Tři hlavy! Tak mi dejte šest ruliček papíru nebo si na vás budu stěžovat", řekla maminka rozhodně, podpořena pláčem svých hladových dětí.
No, jako v každé pohádce, i v této to dobře dopadlo. Fronta se začala bát, že mladá maminka má známé "kdovíkde na hradě u pana krále", a přestala protestovat. Maminka rychle naložila zásobu toaletního papíru na nákladní prostor pod kočárkem, který byl dobře přizpůsoben ke svážení zásob nedostatkového zboží, a s pocitem spokojenosti, že vyhrála svůj boj pro dobro rodiny, vyjela z prodejny.
xxx
"Ale babí, ty jsi říkala, že to tak dřív doopravdy bylo, že si to ještě pamatuješ".
"Jojo, pamatuju, ale to už je tak dávno..."
"Ale babi, jak jste to vůbec mohli vydržet takhle žít? Cožpak bylo tak těžké vyrobit dostatek toaletního papíru pro všechny, pro všechny dle jejich potřeb?"
"Ale to není tak jednoduché jako v pohádce - nečekejte, že mávnete kouzelným proutkem a všude bude všeho dostatek pro všechny.
A jak jsme to mohli vydržet? Smáli jsme se tomu, vymýšleli vtipy - asi jako v té pohádce o chudých lidech, kteří měli v chatrči spoustu dětí a ze všeho si dělali legraci, protože jim nic jiného nezbývalo. Lidi si prostě nějak pomohli, když bylo nejhůř, třeba si nastříhali noviny."
"No fuj, babi. Tak já už teď vím, proč ty máš na záchodě vždycky v zásobě nejméně dva balíky toaletního papíru..."
Veselého Silvestra přeji!
Eva Klokočníková
Wintonovy děti nebyly jen Wintonovy
Na plátně právě vrcholí film "Jeden život" o hrdinovi Nicholasi Wintonovi, který těsně před válkou zachránil 669 převážně židovských dětí, které by jinak válku nepřežily. Byl to ale jediný hrdina tohoto příběhu?
Eva Klokočníková
Tancuj, Mariane
Konečně je zase masopustní veselí. Doba, kdy skončil předvánoční půst a předvelikonční ještě nezačal. Teď je dle tradice dovoleno hodovat, tancovat, veselit se a radovat ze života. Teď je čas pořádat večírky až do božího rána...
Eva Klokočníková
Zpověď páně ministra
"Přijď, Duše Svatý, a pomoz mi, abych hříchy své náležitě poznal, srdečně jich litoval, upřímně se z nich vyzpovídal a doopravdy se polepšil...“
Eva Klokočníková
A co je to vlastně za lidi na tom ministerstvu?
Tak jsme se dozvěděli, jak to chodí na jednom českém ministerstvu: oslavuje se přímo na pracovišti, paří se klidně do půlnoci. No, nakonec nás daňové poplatníky to vyjde levněji, než kdyby oslava proběhla někde v "Alcrónu".
Eva Klokočníková
O koronavirovém čase
Dnes kdekdo hodnotí, jak trávil čas, co dělal, jak žil v době, kdy nám koronavirus promazal naše roky předem zaplněné diáře a věnoval nám kousek jiného života. Nebyl to marný a ztracený čas a díky za něj.
Eva Klokočníková
Byla jsem dnes v Kateřinské zahradě
Vlastně - byla jsem u ní, dovnitř jsem se nedostala. Na chodníku za zavřenými vraty zahrady zůstalo stát ještě asi 300 starých lidí nad 60 let, kteří měli být v minulých týdnech doma, protože jsou nemocí Covid 19 nejvíce ohrožení.
Eva Klokočníková
Moje vzpomínková mapa
Hygienici vytvořili první vzpomínkovou mapu, která má ukázat všechna místa, kde se nakažený člověk vyskytoval několik dní před potvrzením jeho pozitivního výsledku testu, což umožní odhalit lidi, kteří mohli být nemocným nakaženi.
Eva Klokočníková
Sorry, pane premiére
Velikonoce si užívám jen v nejbližším rodinném kruhu. Dodržuji platná pravidla. Nosím roušku a dodržuji rozestupy. Zkrátka, chovám se odpovědně, protože pandemie není reality schow, kterou můžeme vypnout, když nás přestane bavit.
Eva Klokočníková
Návrat k normálu? Doufám, že už nikdy!
Když se v lednu začaly objevovat první reportáže z Číny, ukazující na nevyhovující hygienické podmínky, v jakých lidé v Číně žijí, napsala jsem si na lísteček seznam hygienicky nevyhovujících skutečností v zemi uprostřed Evropy:
Eva Klokočníková
Letošní velikonoce budou zásadně jiné - mělo by to tak být
Zásadně jiný bude i První máj, líbat se pod rozkvetlým stromem bude zakázáno a to i "jen po dvou". Uschneme. Politické strany oslaví Svátek práce na sociálních sítích, případně s mávátky, ale pouze ve dvojicích.
Eva Klokočníková
Příběh trochu o něčem jiném, než počtu nakažených v ČR
Sedím u počítače ve své "domácí kanceláři" a v "polední přestávce" do sebe nechávám vstupovat všechny ty hrůzné zprávy z internetu. Před týdnem byl v naší zemi vyhlášen nouzový stav.
Eva Klokočníková
"Jsem pylový alergik, nechci do karantény!",
křičela a bránila se hysterickému davu lidí a policii, kterou kdosi z přítomných přivolal. Snažila se otevřít kabelku, v které měla antialergické léky a pohotovostní balíček pro případ dušení, kabelka však zmizela v šílícím davu.
Eva Klokočníková
Nohy křížem
Zkřížené nohy dle porozumění řeči těla znamenají nesouhlas, obranný postoj či poddajnost. Dle mého názoru však znamenají spíše signál neodkladné potřeby najít záchod - pokud tedy právě nejsme uprostřed lesa...
Eva Klokočníková
Policie Stromovka
Půjdete dnes s dětmi na procházku do parku? Budou dnes plné lidí, čeká nás zase horký jarní den. Vězte, že zdánlivá pohoda v parku se může rychle změnit ve scénu připomínající kriminální seriál.
Eva Klokočníková
Bajka o Velkém Volovi a houkající sově
V každém společenství si jeho členové volí svého zástupce, který bývá nejschopnějším a nejzkušenějším členem dané tlupy. A tak Šmoulové mají svého taťku Šmoulu, Vontové ze Stínadel zase Velkého Vonta. A volům vládne Velký Vůl.
Eva Klokočníková
Jak šel pejsek s kočičkou k volbám
Když ještě pejsek a kočička spolu hospodařili a měli ještě svůj domeček a vedli si v něm své hospodářství, napadlo pejska, že by taky měli jít s kočičkou k volbám, protože lidi přece taky chodí k volbám.
Eva Klokočníková
Marta Kubišová na Hrad!
Dnes oslaví svým posledním koncertem v Českých Budějovicích zpěvačka Marta Kubišová své 75. narozeniny. Prý se u žen nemá zveřejňovat jejich věk. U paní Marty je nutné udělat výjimku - protože toto číslo by nikdo nehádal...
Eva Klokočníková
Děti zpět do lavic, babičky zpět na lavičky
Devět týdnů letních prázdnin vyčerpává babičky, které často nad své fyzické i finanční možnosti přijmou roli vychovatelek, pečovatelek, kuchařek, zásobovaček a hlavně přijmou svá vnoučata ve své jinak poklidné domácnosti.
Eva Klokočníková
Pomýlená země
Příští rok si připomeneme již padesáté výročí našeho osvobození od kontrarevoluce. Děly se tehdy divné věci. Život šel pak dál jakousi dlouhou cestou necestou, na jejímž konci byl nový začátek...
Eva Klokočníková
Vejce a my - aneb nedělejte z nás blbce!
Zpráva o prodeji toxických vajec v Německu mě zaujala. Nejen proto, že mám ráda vejce ve všech možných úpravách, ale i z profesních důvodů, tedy - ne že bych se cítila býti slepicí...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 338
- Celková karma 13,33
- Průměrná čtenost 2888x
Get Your Own Real Time Visitor Map!