"Hormonální antikoncepce může zabíjet",

bohužel nevaruje ministr zdravotnictví na každé krabičce s těmito pilulkami, jako je tomu například u cigaret. Přitom jsou tyto krabičky také hodně oblíbené a prodávané a možná mi to nebudete věřit, že tyto pilulky,  ač jsou podobně jako cigarety spojené s příjemnými a ničím nerušenými zážitky, mohou přinést smrt nebo těžké poškození zdraví.  

Je to přece velmi jednoduché: polknutím malé lentilky si může žena regulovat početí po celé plodné období. Má to ale několik háčků: ty pilulky se nehodí pro všechny ženy a pokud lékař zanedbá některá vyšetření před tím, než napíše vytoužený recept, může se jednat o pilulky smrti. 

Když máte malé děti, máte malé starosti a většinou víte, kde jakou "lumpárnu" provádějí. Když máte velké děti, nedozvíte se o jejich aktivitách téměř nic a neovlivníte vůbec nic, a proto máte velké starosti. Když si moje malá dcera zlomila nohu na kole, na kterém ji vezl její otec, byla to hlavně vina rodičů, že nedokázali zabránit tomu, aby tu nožičku nenacpala mezi dráty kola. Namlátili si samozřejmě oba. Když si moje už velká dcera vymyslí, že půjde skákat s padákem, mohu jen tiše doufat, že se vrátí domů živá. 

Když si moje velká dcera našla přítele, sehnala si hormonální antikoncepci, kterou již většina jejích spolužaček užívala. Vzpomínám si, že zdravotnické letáčky, nabízející studentkám hormonální antikoncepci, se povalovaly v šatně gymnázia, když jsem se tam přezouvala na rodičovskou třídní schůzku. Doufala jsem, že až to na mou dceru " také přijde", tak se o tom snad dozvím.

Nestalo se. O tom, že dcera brala několik měsíců hormonální antikoncepci,  jsem se dozvěděla až od ošetřující lékařky Jednotky intenzivní péče jedné skvělé nemocnice, kde dcera ležela napojena na nejrůznější přístroje nejrůznějšími hadičkami a kde jí zachránili život. Diagnoza zněla: rozsáhlá plicní embolie, sraženina v břišní oblasti, vliv na srdeční činnost, atd. Ani neznám všechny ty lékařské pojmy a ani už jsem neposlouchala, co všechno se v mé holčičce porouchalo. Jen ten závěr si pamatuji: "A to všechno jako důsledek kouření a hlavně užívání hormonální antikoncepce,  která je pro ni zcela nevhodná, protože má poruchu srážlivosti krve" (která je v naší rodině dědičná).

Není předmětem tohoto článku líčit, co si takto nemocný pacient vytrpí a co prožívá jeho máma. Účelem je informovat, že tyto případy bohužel nejsou ojedinělé a dle vyjádření odborníka jich stále přibývá, ani mozkové mrtvice nejsou u těchto dívek vyjímečným jevem.

Nevím, jestli bych dokázala něco zvrátit, kdyby mě dcera informovala, co hodlá polykat. Spíš by ani mně nedošlo, jaké nebezpečí tady hrozí. Spíš bych si řekla, že je dobře, že se dcera chrání a zodpovědně plánuje rodičovství. Ale kdosi tady přece jen něco zanedbal. Tu zodpovědnost má v rukou odborník, který by měl takové riziko vyloučit.

Příběh končí dobře, dcera se vrátila z nemocnice domů bez následků. Ale ten zdvižený, varovný prst mě pořád provází, zejména když čtu diskuze o tom, jaké léky by měly být v lékárně bez lékařského předpisu.

A tak se chci zeptat rodičů dospívajících dcer: "Víte o tom, co Vaše dcery polykají a vědí ony o dědičných nemocech, které je mohou postihnout??? "