Moje jízda z letiště
Tak hurá po delší době zase doma. Popadnu kufr z pásu a mažu na autobus. Ráda cestuji po světě, ale ráda se také vracím tam, kde jazyku lidí nejlépe rozumím. Lidem už někdy trochu méně...
Dobíhám autobus číslo 119, který mě doveze až k pražskému metru, bohužel, dveře se zaklaply těsně přede mnou a čekat na další budu 8 minut. Celkem užitečně je strávím vysvětlováním cizincům, jak si obstarat lístek na autobus. Mohla bych klidně stát u automatu, měnit těm nešťastníkům peníze a v několika jazycích vysvětlovat, co je potřeba zmáčknout.
K stanici autobusu přijíždí další housenka s číslem 119, na nástupní stanici autobusu však nezastaví ani nepřibrzdí. Jede ještě dalších asi sto metrů, kde je zastávka výstupní pro tento spoj. Jen my domácí víme, že tento autobus přivezl cestující z centra a zpět zatím nepojede. Davy cizinců však utíkají se svou bagáží na tuto výstupní zastávku, protože se mylně domnívají, že autobus bude pokračovat ve směru do centra. Zpět se pak vracejí již mírně navrčení a pomalu jim v uších přestávají znít ty krásné Smetanovy tóny.
Ke stanici přijíždí další Stodevatenáctka, která je již tou správnou, odpovídá to i času v jízdním řádu. Staví však před přechodem pro chodce, který právě přechází asi stovka postarších cestujících s kufry, kteří právě dorazili autobusem cestovní kanceláře na parkoviště. Jejich přecházení se zdá být nekonečné. Trousí se jeden za druhým a řidič autobusu se jen usmívá. Náš spoj chytá malé zpoždění, což je asi důvodem závodního odstartování z autobusové zastávky.
Autobus, který je narván po střechu lidmi a volně poletujícími kufry, (v autobusu je není kam uložit, kdo by ale čekal, že autobusy, které obsluhují letiště, budou plné kufrů), prudce projede první zatáčku vlevo, čímž dá jasně najevo, že nápis: "Žádáme cestující, aby se za jízdy drželi", je potřeba brát vážně. Cestující se již vzájemně drží, neb si popadali do náruče. V první stanici Schengenská nezastavujeme, je na znamení, a řítíme se do zatáčky vpravo do stanice U hangáru. Cestující v autobuse popadali na druhou stranu a jakž takž se srovnali kolmo k zemi.
Hlášení o stanicích je pouze v českém jazyce, (všichni přece česky umí), informační nápisy v autobusu hrdé značky Renault také. Naštěstí dle piktogramů všichni pochopí, že v autobuse se nesmí kouřit, jíst, kočárky a invalidi jsou vítáni, (byla by to super jízda s kočárem nebo s invalidním vozíkem), a pejskové musí do Prahy pěšky.
Nápis "Znamení nouze" s tlačítkem je jen česky, "Nouzové otevírání dveří" také. Návod v češtině říká, že je třeba rozbít sklo, stisknout tlačítko a zatáhnout za dveře. Pravděpodobně většina lidí pochopí, že přiložené kladívko má sloužit v nouzi, nikoliv jako zbraň.
Nápis "Pozor na krádeže" je jako jediný v angličtině - "Beware of pickpocets". Však jsme v Čechách, které jsou krádežemi ve světě proslulé. Většina cestujících to ale nerespektuje, některým čouhá z kapsy mobil, jiné zas nabízejí v kabelce své peněženky. Možná by pomohl také nějaký vtipný piktogram, jeden mě právě napadl...
Nevím, jestli ti, kteří tyto služby cestujícím poskytují, někdy někam letěli a použili k tomu tento autobus. Asi ne. Chceme-li se považovat za zemi, která přísluší k vyspělým státům, měly by si to zodpovědné osoby někdy vyzkoušet.
Eva Klokočníková
Wintonovy děti nebyly jen Wintonovy
Na plátně právě vrcholí film "Jeden život" o hrdinovi Nicholasi Wintonovi, který těsně před válkou zachránil 669 převážně židovských dětí, které by jinak válku nepřežily. Byl to ale jediný hrdina tohoto příběhu?
Eva Klokočníková
Tancuj, Mariane
Konečně je zase masopustní veselí. Doba, kdy skončil předvánoční půst a předvelikonční ještě nezačal. Teď je dle tradice dovoleno hodovat, tancovat, veselit se a radovat ze života. Teď je čas pořádat večírky až do božího rána...
Eva Klokočníková
Zpověď páně ministra
"Přijď, Duše Svatý, a pomoz mi, abych hříchy své náležitě poznal, srdečně jich litoval, upřímně se z nich vyzpovídal a doopravdy se polepšil...“
Eva Klokočníková
A co je to vlastně za lidi na tom ministerstvu?
Tak jsme se dozvěděli, jak to chodí na jednom českém ministerstvu: oslavuje se přímo na pracovišti, paří se klidně do půlnoci. No, nakonec nás daňové poplatníky to vyjde levněji, než kdyby oslava proběhla někde v "Alcrónu".
Eva Klokočníková
O koronavirovém čase
Dnes kdekdo hodnotí, jak trávil čas, co dělal, jak žil v době, kdy nám koronavirus promazal naše roky předem zaplněné diáře a věnoval nám kousek jiného života. Nebyl to marný a ztracený čas a díky za něj.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar
Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...
Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste
Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...
Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump
Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...
USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek
USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 338
- Celková karma 13,33
- Průměrná čtenost 2888x
Get Your Own Real Time Visitor Map!