Moc pěkné povídání.

Rozzářené oči dětí za tu námahu stojí. Bez tradic by byl život šedivý.

Hezký článek,

Váš bod č. 5 o tom zda máme nebo nemáme rádi Vánoce.

Není to tak jednoduché, že by někdo chtěl jinému ze svých blízkých kazit Vánoce tím, že z nich není nějak "odvázaný". Obvykle takový postoj k Vánocům má hlubší důvod. V podstatě i na těch blízcích je, jak dokáží respektovat tento postoj, nebo jak oni dokáží vrátit radost z Vánoc a sdílení zážitku a okamžiku s ostatními.

Já už pár let slavím Vánoce podle svých představ, všechno to předtím jsem cítila z "musu" a z velké přetvářky. Jsem ráda že je to už x let jinak a že moji blízcí to chápou a vzájemně si dokážeme Vánoce užít, tak jak je nám příjemné.

Dobry clanek! Ale chyba. Vanoce ma slavit ten, kdo na ne v citove oblasti ma, nebo je lepe zapomenout. Jen ne moc premyslet. Vanoce jsou svatek rodiny, ktery se snazi komerc zneuzit. Dukazem toho je ta strasna rusko-americka karikatura, ktera "zdobi" vykladni skrine supermarktu a ten reklamni humbuk.

DĚKUJU

Je to na karmu. A to karmami šetřím!

Váš článek se mi líbí! A k srdci si beru hlavně radu číslo 2.  Nebýt tradic, tak budeme jen stroje a každý den v roce pro nás bude stejný! A navíc, opovrhnout tradicemi, ať už rodinnými nebo těmi širšími, znamená trochu i znevážit svoje předky, ze kterých jsme vzešli.

Hezké a milé.