Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jsem užívačkou vánoc

29. 11. 2015 7:38:00
Kdyby po jednom roce nepřišly vánoce, bylo by prázdno v lidské duši. Vždyť vánoce jsou - i pro nekřesťany - skvělou příležitostí k přemýšlení, rovnání zážitků, pocitů, myšlenek, ale i k tomu, aby člověk hledal cestu, jak jít dál.

Když byly naše děti malé, často jsem v adventním čase láteřila, co všechno vánoce naložily na bedra hospodyněk. Úklid, vaření, pečení cukroví, shánění dárků, nákupy. Mívala jsme pocit, že já z vánoc vůbec nic nemám, kromě stresu a nervozity.

Když jednoho dne děti vyrostly a oznámily, že příští Štědrý den již nebudou sedět pod společným stromkem, neboť odjíždějí do zahraničí, chvilku jsem koketovala s myšlenkou, že vánoční přípravy zestručním, stromeček nahradím jehličnatým větvovím a cukroví vlastně není potřeba, stejně se po něm jen tloustne.

Ten okamžik byl v mém životě zlomovým - zjistila jsem, že jsem ty vánoce celá léta dělala taky pro sebe. Vždyť by mi vlastně strašně chyběly! A taky i dnes, kdy jsou děti velké, chystám vánoce se vším, jak jsme byli zvyklí. Už ale neláteřím.

A stala jsem se užívačkou vánoc. Začínám s první adventní nedělí a nekončím na Tři krále, pokračuji totiž s pravoslavnými, jejichž vánoce končí po půlce ledna. I potom však mývám doma pořád stromeček, který nahradí až velikonoční vajíčka na větvičkách pučící břízy.

Užívám si chvil, kdy dárky dostává především moje duše: v podobě vánoční hudby, v podobě knížek, na které nebyl během roku čas, v podobě slov moudrých lidí, které jindy není čas poslouchat.

Když jsem se včera procházela slavnostně vyzdobenou Prahou kolem rozsvěcujících se vánočních stromečků, byla jsem dojata víc, než minulé roky. V uplynulých dnech jsem si uvědomila, jak rychle můžeme přijít o to, co už všichni považujeme za samozřejmost. Byla jsem hrdá na to, že lidé do vánočních ulic přišli a netvářili se vůbec vystrašeně.

Letos si o vánocích určitě vzpomenu na všechny lidi, kteří nemají žádný domov, kde by si mohli udělat " něco jako vánoce". Je jedno, jak ti lidé vypadají, odkud přišli a co způsobilo to, že nemají místo, kde by mohli žít tak, jak je pro lidi důstojné začátkem třetího tisíciletí.

Vzpomenu na ty, kteří stojí venku za okny se svými dětmi a alespoň chvilku chtějí prohřát své duše u našich rozehřátých krbů. Někteří z nich možná uvidí "vánoce" poprvé v životě. Měli bychom je přizvat a pohostit u našeho bohatého stolu. Však máme dost.

Na druhou stranu by měli ale vědět, že "vánoce" si ukrást nedáme.

Autor: Eva Klokočníková | neděle 29.11.2015 7:38 | karma článku: 20.03 | přečteno: 1308x


Další články blogera

Eva Klokočníková

Nohy křížem

Zkřížené nohy dle porozumění řeči těla znamenají nesouhlas, obranný postoj či poddajnost. Dle mého názoru však znamenají spíše signál neodkladné potřeby najít záchod - pokud tedy právě nejsme uprostřed lesa...

1.8.2018 v 8:31 | Karma článku: 20.16 | Přečteno: 515 | Diskuse

Eva Klokočníková

Policie Stromovka

Půjdete dnes s dětmi na procházku do parku? Budou dnes plné lidí, čeká nás zase horký jarní den. Vězte, že zdánlivá pohoda v parku se může rychle změnit ve scénu připomínající kriminální seriál.

22.4.2018 v 8:10 | Karma článku: 15.82 | Přečteno: 793 | Diskuse

Eva Klokočníková

Bajka o Velkém Volovi a houkající sově

V každém společenství si jeho členové volí svého zástupce, který bývá nejschopnějším a nejzkušenějším členem dané tlupy. A tak Šmoulové mají svého taťku Šmoulu, Vontové ze Stínadel zase Velkého Vonta. A volům vládne Velký Vůl.

18.3.2018 v 8:10 | Karma článku: 17.33 | Přečteno: 577 | Diskuse

Eva Klokočníková

Jak šel pejsek s kočičkou k volbám

Když ještě pejsek a kočička spolu hospodařili a měli ještě svůj domeček a vedli si v něm své hospodářství, napadlo pejska, že by taky měli jít s kočičkou k volbám, protože lidi přece taky chodí k volbám.

25.1.2018 v 8:06 | Karma článku: 14.46 | Přečteno: 449 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jaroslav Čejka

Sex, lži a video

21. srpna 1968 jsem u rozhlasu nebyl. V té době jsem lepil na podstavec sochy sv. Václava své protestní verše, zatímco mi nad hlavou létaly kulky, které tetovaly fasádu Národního muzea. Odpoledne pak po mně stříleli na Letné.

21.8.2018 v 14:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 |

Ladislav Kroupa

Skončí už někdy ta odporná ruská propaganda?

Tak už je to tady zas. Rusové (nebo mám psát Sověti?) si opět neodpustí překrucovat dějiny. Ještě víc si tím zadělávají na odpor, ba až nenávist, jejíž semínka, či spíše obrovská semena nám tady zasadili 21. srpna 1968.

21.8.2018 v 13:25 | Karma článku: 16.12 | Přečteno: 294 | Diskuse

Šárka Bayerová

Můj srpen. Nejen 68...

V létě památného roku 1968 mi bylo čtrnáct a měla jsem oči navrch hlavy. Už měsíc jsem totiž byla v Peru...

21.8.2018 v 12:39 | Karma článku: 12.21 | Přečteno: 233 | Diskuse

Ladislav Větvička

Slavne vyroči

Kvuliva přichodu vojsk Varšavskeho paktu zapominame na slavne vyroči, na kere byzme zapominat neměli. Dnes je temu pravě 49 let, kdy došlo k jedinemu bojovemu vystoupeni Československe lidove armady v jeji historii.

21.8.2018 v 12:12 | Karma článku: 34.15 | Přečteno: 1184 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Ještě k pracovně lékařským prohlídkám

Téměř sedm tisíc čtenářů se zapojilo do tématu, který jsem původně považovala za relativně okrajový problém; zčásti se v diskusi objevuje demagogie.

21.8.2018 v 11:30 | Karma článku: 8.62 | Přečteno: 528 | Diskuse
Počet článků 326 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2860

Mám ráda kulturu,(ne)zajímá mne politika, fascinuje mne jóga. Mé životní krédo: "Když nejde o život, jde o ho..." Oblíbený citát:" Být trpělivý neznamená dělat někomu vola."





Najdete na iDNES.cz