Jsem užívačkou vánoc

29. 11. 2015 7:38:00
Kdyby po jednom roce nepřišly vánoce, bylo by prázdno v lidské duši. Vždyť vánoce jsou - i pro nekřesťany - skvělou příležitostí k přemýšlení, rovnání zážitků, pocitů, myšlenek, ale i k tomu, aby člověk hledal cestu, jak jít dál.

Když byly naše děti malé, často jsem v adventním čase láteřila, co všechno vánoce naložily na bedra hospodyněk. Úklid, vaření, pečení cukroví, shánění dárků, nákupy. Mívala jsme pocit, že já z vánoc vůbec nic nemám, kromě stresu a nervozity.

Když jednoho dne děti vyrostly a oznámily, že příští Štědrý den již nebudou sedět pod společným stromkem, neboť odjíždějí do zahraničí, chvilku jsem koketovala s myšlenkou, že vánoční přípravy zestručním, stromeček nahradím jehličnatým větvovím a cukroví vlastně není potřeba, stejně se po něm jen tloustne.

Ten okamžik byl v mém životě zlomovým - zjistila jsem, že jsem ty vánoce celá léta dělala taky pro sebe. Vždyť by mi vlastně strašně chyběly! A taky i dnes, kdy jsou děti velké, chystám vánoce se vším, jak jsme byli zvyklí. Už ale neláteřím.

A stala jsem se užívačkou vánoc. Začínám s první adventní nedělí a nekončím na Tři krále, pokračuji totiž s pravoslavnými, jejichž vánoce končí po půlce ledna. I potom však mývám doma pořád stromeček, který nahradí až velikonoční vajíčka na větvičkách pučící břízy.

Užívám si chvil, kdy dárky dostává především moje duše: v podobě vánoční hudby, v podobě knížek, na které nebyl během roku čas, v podobě slov moudrých lidí, které jindy není čas poslouchat.

Když jsem se včera procházela slavnostně vyzdobenou Prahou kolem rozsvěcujících se vánočních stromečků, byla jsem dojata víc, než minulé roky. V uplynulých dnech jsem si uvědomila, jak rychle můžeme přijít o to, co už všichni považujeme za samozřejmost. Byla jsem hrdá na to, že lidé do vánočních ulic přišli a netvářili se vůbec vystrašeně.

Letos si o vánocích určitě vzpomenu na všechny lidi, kteří nemají žádný domov, kde by si mohli udělat " něco jako vánoce". Je jedno, jak ti lidé vypadají, odkud přišli a co způsobilo to, že nemají místo, kde by mohli žít tak, jak je pro lidi důstojné začátkem třetího tisíciletí.

Vzpomenu na ty, kteří stojí venku za okny se svými dětmi a alespoň chvilku chtějí prohřát své duše u našich rozehřátých krbů. Někteří z nich možná uvidí "vánoce" poprvé v životě. Měli bychom je přizvat a pohostit u našeho bohatého stolu. Však máme dost.

Na druhou stranu by měli ale vědět, že "vánoce" si ukrást nedáme.

Autor: Eva Klokočníková | neděle 29.11.2015 7:38 | karma článku: 20.03 | přečteno: 1310x

Další články blogera

Eva Klokočníková

Nohy křížem

Zkřížené nohy dle porozumění řeči těla znamenají nesouhlas, obranný postoj či poddajnost. Dle mého názoru však znamenají spíše signál neodkladné potřeby najít záchod - pokud tedy právě nejsme uprostřed lesa...

1.8.2018 v 8:31 | Karma článku: 20.54 | Přečteno: 545 | Diskuse

Eva Klokočníková

Policie Stromovka

Půjdete dnes s dětmi na procházku do parku? Budou dnes plné lidí, čeká nás zase horký jarní den. Vězte, že zdánlivá pohoda v parku se může rychle změnit ve scénu připomínající kriminální seriál.

22.4.2018 v 8:10 | Karma článku: 15.82 | Přečteno: 813 | Diskuse

Eva Klokočníková

Bajka o Velkém Volovi a houkající sově

V každém společenství si jeho členové volí svého zástupce, který bývá nejschopnějším a nejzkušenějším členem dané tlupy. A tak Šmoulové mají svého taťku Šmoulu, Vontové ze Stínadel zase Velkého Vonta. A volům vládne Velký Vůl.

18.3.2018 v 8:10 | Karma článku: 17.33 | Přečteno: 586 | Diskuse

Eva Klokočníková

Jak šel pejsek s kočičkou k volbám

Když ještě pejsek a kočička spolu hospodařili a měli ještě svůj domeček a vedli si v něm své hospodářství, napadlo pejska, že by taky měli jít s kočičkou k volbám, protože lidi přece taky chodí k volbám.

25.1.2018 v 8:06 | Karma článku: 15.27 | Přečteno: 482 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Aleš Vavřinec

O ztracených mužích aneb chlapci v mužských tělech

Dnešní článek se mi nepíše úplně snadno. Z části proto, že píšu tak trochu i o sobě, o Alešovi, který tady žil a chodil vlastně ještě nedávno. Z části protože ztracených mužů potkávám mnohem více, než těch neztracených a těch ...

10.12.2018 v 19:24 | Karma článku: 21.82 | Přečteno: 771 | Diskuse

Jaroslav Herda

Špióny z Ruska a Číny tu máme a co dál? A co ti další?

Co zjistila BIS o těch dalších? O těch, které k nám poslal například strýček Sam, strýček Fritz a strýček Frantík? To zajímá nezanedbatelnou část našich občanů. Dokonce i některé politiky.

10.12.2018 v 14:54 | Karma článku: 26.20 | Přečteno: 949 | Diskuse

Vlastimil Podracký

Prezidentova BIS

Zemanův komentář na televizi Barandov ohledne výroční zprávy BIS jistě vyzněl pro mnoho lidí přesvědčivě právě proto, že takové napůl tajné a napůl veřejné zprávy jsou nesmysl a lze je různě vysvětlovat.

10.12.2018 v 13:30 | Karma článku: 21.38 | Přečteno: 661 | Diskuse

Marek Trizuljak

Moje babička se jmenovala Klementína

Narodila se "za Rakóska", plus-mínus ve stejné době jako Klement Gottwald a přežila ho o bezmála třicet let.

10.12.2018 v 12:07 | Karma článku: 24.59 | Přečteno: 517 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat

Už o tom zvěrském útoku Arabů na nevinné lidi v Judeji v Zemi izraelské psal (10/12) kolega Martin Braun - jako první - a já mu za to děkuji. Někdy jsou stránky blogerů na českém internetu tou nejrychlejší zpravodajskou agenturou.

10.12.2018 v 12:05 | Karma článku: 38.74 | Přečteno: 1388 | Diskuse
Počet článků 326 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2865

Mám ráda kulturu,(ne)zajímá mne politika, fascinuje mne jóga. Mé životní krédo: "Když nejde o život, jde o ho..." Oblíbený citát:" Být trpělivý neznamená dělat někomu vola."

Najdete na iDNES.cz