včera jsem málem spadl ze židle, když byla v TV reportáž z nějakého veletrhu pracovních příležitostí. S vážnou tváří zde nějaká odbornice radila, že do profesního životopisu máte napsat úplně všechno, třeba že ste na táboře vedli děti nebo chodíte do kroužku keramiky. jestli takhle uvažují personalisté, pak se nedivme, že jsme tam, kde jsme

To bylo fakt vtipný. Jako kvalifikace je hrnčířský kroužek perfektní.

Žijeme v konkurenčním prostředí. Když ten mladý nabídne víc za stejný plat jako ten starý, zaručeně si ho zaměstnavatel vybere. Jenže ono ne vždy je tak. Mladí lidé mají vyšší požadavky na plat a je vyšší riziko, že se jim práce nebude líbit a odejdou jinam. Jsem ve firmě jedenáct let. Za tu dobu se tu vystřídalo asi šedesát mladých lidí. Získali praxi a šup jinam. Není divu, že teď si majitel vybírá spíše lidi vyššího věku. Ti vědí, že už se o ně nikdo nepere, a tak investice do jejich zaškolení není zbytečná. I když už pracují pomaleji. A pak - je jen málo starých, kteří zabírají místo mladým. Spíš je krátce po padesátce propustí a pak se jim jen s bídou daří vůbec jakoukoliv práci najít.

Zvláštní je, co studentů (nejen vysokých, ale i středních škol), si dokáže najít místo ještě v době, kdy dochází do školy. Studují obor o který je zájem a snaží se. Doba kdy člověk vystudovala pak někam dostal umístěnku, je už (naštěstí) dávno pryč.

Umístěnky snad skončily někdy v šedesátých letech. Já je nepamatuji. O nás se podniky praly, abychom k nim šli. Tedy o nás techniky. Jak to bylo s ekonomy a humanitními obory, to netuším.

Evropa se dostala do začarovaného kruhu....rozpoutala hon za umělou vzdělaností, takže studuje většina mladých lidí mnohdy téměř do 30 let. Po škole vylezou bez praxe, bez peněz a s dipolomem v oboru, který nikdo na trhu práce nepotřebuje, za to s očekáváním, že s "diplomem" mají nárok na nadprůměrmě ohodnocenou práci. Na druhém polu státy prodlužují věk odchodu do penze a za pár let budeme mít 70ti leté řidiče autobusů a stavební dělníky. No, a mezi tím se plácá generace 40-50níků, která musí živit své nezaměstnané děti a své rodiče v důchodovém systému.

krásný výraz "umělá vzdělanost". Ale výstižný.

Nabídka oborů ke studiu je dnes neobyčejně široká, ale hledejte uplatnění pro vysokoškolsky vzdělaného hráče na havajskou fujaru. Řemeslníci (fuj, to je bez titulu), ti jsou na vymření.

To by mě zajímalo, co ten chudáček studoval. Kdyby ho máma neživila, neměl by co jíst a kde bydlet. Ale na druhou stranu mu vadí, že jeho máma chodí do práce, měla by své místo přenechat nějaké jeho bývalé spolužačce

Povinnost pracovat.... kde já to jen slyšel....Nebylo to tady už někdy?

A to potom každý podle možností a jemu podle potřeb?